Grafik Sergey Petukhov: Prosadit se můžete kdekoliv na světě

V úvodu jsem tě ve stručnosti představil. Jak bys to udělal ty sám?

Myslím si, že je to správná definice toho, kdo jsem a co dělá naše agentura. Tu ovšem nevedu sám, ale vedeme ji ve třech lidech, přičemž všichni se staráme o chod firmy. Za sebe bych možná ještě doplnil, že píšu blog, ve kterém mám novou sekci pro designéry, která má velmi dobré ohlasy, a tak mám v plánu se jí věnovat dál.

Podle jména je všem jasné, že tvůj původ bude sahat nejspíš za hranice ČR. Jaké to je obstát v cizí zemi jako grafik a navíc vybudovat úspěšnou agenturu?

Ano, pocházím z Ruska a v České republice žiju už přes 15 let a cítím se tady být doma. Obstát jako designér v cizí zemi je podle mě poměrně jednoduché. Náš obor je skvělý v tom, že prakticky nezná hranice, nerozlišuje národnost a původ člověka. Komunita v digitálu je dost inteligentní a rozumná, a tak jsem se nikdy nesetkal s žádným negativem nebo něčím, co by mi komplikovalo cestu. Vždy rozhodují dovednosti, zkušenosti a přístup.

Navíc jsem od začátku dělal se svým týmem, s Čechy, takže jsem to možná měl i díky tomu jednodušší. Myslím si ale, že pro žádného designéra není problém se prosadit kdekoli na světě. Jedinou překážkou je jazyk, který se však dá většinou dobře kompenzovat dobrou angličtinou, která se v tom, co děláme, považuje za samozřejmost.

Profese grafika je samozřejmě široký pojem. Čemu se věnuješ nejraději a čemu nejčastěji?

Rozhodně webdesignu a celkově návrhu uživatelských rozhraní. Dělám vedle toho také ostatní grafické práce, ale necítím se v nich tak jistě jako v návrzích webů. U jiných zaměření si někdy říkám: „Vím, že nic nevím”. Když se člověk ponoří do typografie, sazby, tiskové přípravy, materiálů, technologií, každé zaměření v sobě skrývá tolik informací. A tak jsem si řekl, že nejblíž mi je návrh webu a do něj budu investovat maximum svých sil a času z pohledu grafické práce. Jinak mě baví spousta jiných oborů, ve kterých se snažím zlepšovat.

Co jako grafik děláš proto, abys byl co se týče svého oboru o krok napřed?

Já si nemyslím, že jsem v něčem o krok napřed. Jde o to, že běžný český zákazník je „pozadu”, a tak být hodně napřed se v normálním prostředí zakázek nevyplatí. Rád bych dělal více experimentů a zkoušel nové technologie, ale neměl bych je komu prodat. Naše agentura nemá tak velkou poptávku projektů, u kterých by měl takový přístup smysl. Zkouším experimentovat na našich projektech nebo projektech pro známé. Také mi pomáhá, že hodně sleduji ruský trh, který je v digitálu hodně napřed a samozřejmě se také dívám na práci jiných designéru po celém světě.  

Jakým činnostem se momentálně ve firmě věnujete nejvíce?

Teď nejvíce jede programování a vývoj informačních systémů. Uděláme také hodně webů na šablonách, což máme vyčleněné jako samostatnou službu Kolibrio. Pro-idea má trochu jiné zacílení, ale poptávka po levnějších a rychlejších alternativách nás vedla k vytvoření služby, která i na takové poptávky bude mít řešení.

Máme ovšem mnoho dlouhodobých klientů, kterým rozvíjíme stránky, v nichž mám dost grafické práce a nebo toho dělám hodně i jako externista pro jiné agentury. Došlo mi, že z toho procesu zatím nechci vypadnout a být „jen” manažer, a tak rád přijímám nové, zajímavé zakázky. Naštěstí už ale nemusím dělat vše, jak to bylo na začátku.   

Jako Pro-idea nesídlíte v Praze ani v Brně, ale v severočeských Teplicích. Může být agentura v takovémto regionu dlouhodobě úspěšná? Nemůže se stát, že klienti v rámci regionu jednoduše dojdou?

Být agentura v regionu má podle mě více výhod než nevýhod. Není tady konkurence. Celkové provozní náklady jsou o dost nižší. Klienti tu nejsou tak napřed, takže naše služby jsou vždy dost pokrokové. A hlavně je zde méně lidí a osobní doporučení hraje obrovskou roli. Jsou tu i nevýhody jako nižší ceníky u lokálních zakázek, nedostatek šikovných lidí z oboru, kteří se tu chtějí usadit.

Prakticky zde není žádná komunita z našeho oboru, workshopy, akce. Za vším musí člověk cestovat do jiných částí republiky. Je pravda, že dobrých a dobře zaplacených projektů je tady opravdu minimum, ale my jsme nikdy nestavěli na tom, že budeme pracovat pouze pro místní firmy, i když bychom jim rádi pomáhali. Máme od začátku velký podíl zakázek z Prahy a jiných měst.

Dokážeš srovnat klienty z velkých měst s těmi regionálními? V čem spočívají jejich hlavní rozdíly?

Je to spíš o konkrétních lidech než o celých městech. I v Praze, i v Brně jsou lidé bez estetického cítění a znalosti moderních technologií, stejně tak i u nás v Teplicích. Jde o prostředí. Lidé ve velkých městech si zvykli na hezké kavárny, restaurace, pěknou reklamu a vše, co vidí kolem sebe, v nich zanechává nějakou představu, jak by to mohlo vypadat. U nás na severu je zatím vše v plenkách. Pěkný design ve městě potkáte jen výjimečně a to se samozřejmě na lidech odráží. Naštěstí díky dostupnému cestování by se to mělo brzy začít dohánět. A snad z ulic brzy zmizí otřesné cedule a zalepené vitríny.

Jak podle tebe vypadá ideální klient/spolupráce?

Stav, který je postavený na vzájemném respektu. Klient má svůj byznys, kterému rozumí a my mu umíme nabídnout kvalitní služby, o kterých nemá takový přehled. Vždy musí dojít k dialogu a kompromisu na obou stranách, pak je to win-win stav. My nikdy neznáme všechny aspekty podnikání našeho zákazníka a klient nikdy nezná všechna úskalí z našeho oboru.

Když jde někdo za námi s jasnou představou a jen hledá ruce, které za něj udělají, co chce, nikdy to nedopadne dobře. Chceme se o věcech bavit, přemýšlet a společně s klientem hledat maximálně efektivní cestu.

Musíš za marketingovými akcemi vyrazit do Prahy či jiných větších měst nebo se něco zajímavého děje i ve vašem regionu? 

V Teplicích se toho moc neděje. Občas tu někdo něco zkouší, dokonce i my jsme uspořádali několik menších eventů - „Digitální snídaně”. Bylo to super, ale zájem o akce nebyl tak velký, jak jsme očekávali. A pak mi bylo líto, že někdo připravoval zajímavý materiál a na akci přišlo málo lidí. V Ústí se něco děje, ale nejsou to akce přímo pro náš obor. Takže určitě Praha, Plzeň, České Budějovice, Brno atd.

Kdybys měl možnost vrátit čas a založit znovu firmu, zvolil bys opět Teplice nebo by sis vybral jiné město?

Teplice jsou skvělé tím, jaký je zde potenciál. Myslím, že nás všechno ještě teprve čeká, protože vlna digitalizace sem ještě pořádně nedorazila. A my už tu máme slušné zázemí, jméno a kredit u lidí. V Praze jsme vždy, když je potřeba, je to od nás necelá hodina cesty, takže vzdálenost není problém. Ale Teplice jsou naším domovem a vyhovuje nám to. Vždy to tady můžeme sami zlepšit, stačí jen chtít. A dokonce máme nějaké plány, jak to tu opět trochu oživit. Uvidíme, co z toho se povede uskutečnit.

Máš jako jednatel firmy možnost odjet s klidem na duši třeba na týden či dva na dovolenou?

Když uzavřu své grafické projekty, pak rozhodně ano. Máme dobře poskládaný tým a každý ví, co má dělat. Jiná věc je, že jsem stejně většinou na příjmu, čtu e-maily, reaguji na Slacku a mám většinou s sebou i notebook, ve kterém můžu udělat nějakou práci, když je potřeba. Stačí mi pár dní, abych restartoval hlavu a pak už mi ta pracovní rutina začíná chybět. Většinu času dělám to, co mě baví, se super lidmi, a tak není důvod od toho nějak dlouho odpočívat. Odjet ale můžu a nic se s firmou nestane.  

Jaké marketingové akce by sis do konce roku nechtěl nechat ujít?

Většinou u mě nastávají dva stavy. Buď mi chybí motivace a inspirace, a nebo konkrétní praktické znalosti. Teď jsem ve stavu, kdy se víc učím a zajímám se o nové programy a technologie a podle toho si vyhledávám akce, většinou workshopy nebo online kurzy. Až budu mít opět stav, kdy budu potřebovat nakopnout a zažít nějaký ten networking, tak pojedu na některou z konferencí nebo seminář. Naštěstí je velké množství skvělých akcí, ale abych byl upřímný, tento rok jsem nic většího nenavštívil. Jezdili jsme na menší večerní přednáškové akce, ale nebylo toho moc.

Je to možná také tím, že se tento rok snažím i já sám předávat své znalosti dál. Připravil jsem workshop pro webové grafiky a plánuji se mu nějakou delší dobu věnovat, abych jej vypiloval a mohl ho uspořádat na více místech v republice. Zjistil jsem, že příprava takového workshopu mě donutila se hodně naučit, přečíst, zhlédnout a moc mi to dalo a namotivovalo. I když to je workshop, na kterém chci lidem dávat, nakonec si myslím, že si z něj odnáším hodně i já sám. Moc mě to baví a jsem zvědavý, jak se mi v tom bude dařit.

Děkuji moc za rozhovor.